Helppsík 3/2009 Občanské sdružení Helppes – Centrum výcviku psů pro postižené o. s. vám letos nabízí třetí, a to podzimní vydání bulletinu Helppsík. Listí žloutne (někde před tím ještě hezky zčervená), nedá se nic dělat – teploučko bude zase až napřesrok. Ale nesmutněte a pojďte s námi nahlédnout do zákulisí výcvikového střediska, mezi naše spolupracovníky a věrné příznivce. Super den 2009 aneb Den zázraků Na plakátu, který zval k návštěvě letošního Dne zázraků, bylo možné vidět kresbu psa s andělskými křídly. Obrázek více než symbolický. Vodicí i asistenční psi nejrůznějších plemen svého majitele skutečně doprovázejí a chrání na každém kroku, jsou mu oporou a vždy připraveni ku pomoci. Andělské vlastnosti vodicích a asistenčních psů nejsou dílem zázraku, ale výsledkem dlouhé a intenzivní práce. V tomto případě tuto práci vykonává tým cvičitelů o. s. Helppes pod vedením Zuzany Daušové. Každoročně jsou vycvičení psi předáváni svým majitelům během slavnosti, která je přístupná veřejnosti. Během programu je přečten slavnostní slib, který stvrdí každý ze psů olíznutím rektorského žezla. Pozvání letos přijalo nezvyklé množství zpěváků, politiků i herců. Na pódiu jste mohli vidět primátora, ministra, poslance i radního. Osobnosti kulturního i politického života tak vyjadřují podporu výcviku asistenčních i vodicích psů. Lze jen doufat, že tato podpora se promítne také do tvorby vyhlášek a zákonů. Dotace státu zdaleka nepokrývají náklady této sociální sféry, a proto je počet předaných psů závislý rovněž na podpoře a štědrosti dárců. Z rukou cvičitele proto známé osobnosti v průběhu celého slavnostního dne předávají symbolicky vodítko do rukou nastávajícího majitele psa. Tento slavnostní okamžik bývá na obou stranách plný emocí, což je zvláště patrné na zářících tvářích dětských klientů. V zástupu sponzorů a příznivců příjemně překvapil projekt „Divadla pro Helppes.“ Pět pražských divadel věnovalo své představení ve prospěch přípravy asistenčních, státem nedotovaných psů. Letošní Den zázraků skvěle a s citem moderovali Diana Kobzanová a Šimon Kalousek (na fotu vpravo), moderátor radia RockZone, který diváky provázel již několikátým ročníkem Super dne. Hosty v nejvyšších funkcích letos byli primátor hl. města Prahy Pavel Bém a ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Dlouhý seznam herců a umělců, kteří letos Helppes podpořili, nahradíme raději fotografiemi těchto oblíbených tváří. Velikou radost však mezi přítomnými vzbudili herci Jan Potměšil a Ivan Trojan. Oba napsali do pamětní knihy emotivní vzkazy. Jan Potměšil přijel v doprovodu své věrné labradorky Trnky. Ivan Trojan se nechal ochotně fotografovat s fenkou čínského naháče. Doma však má zcela jiného psa. Jakého, to prozradil v krátkém rozhovoru: Toužil jste v dětství mít vlastního psa? Mně se toto přání splnilo až v dospělosti díky mé ženě. Svého prvního pejska jsem vlastně vyženil. A jako děti jsme to doma uhádali pouze na andulku. Vyženil jsem drsnosrstého jezevčíka. Ten se dožil neuvěřitelných devatenácti let. Letos v květnu nám odešel. Hned jsme si pořídili nového pejska, opět drsnosrstého jezevčíka. Teď mu jsou čtyři měsíce. Dnešní společnost jeví jistou posedlost penězi. Jak byste hodnotil názor, že asistenční pes je příliš drahá kompenzační pomůcka, která by se dala nahradit nějakou lacinější plastovou elektronickou krabičkou? Finanční stránku neumím posoudit, ale v myslím si, že důležitý je živý kontakt. Bakelitová věc nemůže nikdy nahradit kontakt se živým tvorem. Pes je opravdu nejbližším přítelem člověka, tak že tento vztah bych i nadále všemožně podporoval. Jan Šimeček ... z pamětní knihy návštěvníků Co je v životě nejdůležitější? Že by: láska a důvěra? A jedno bez druhého se neobejdou, že? Ale co je za tím úsilí a práce. Čili – jak trnitá je ta správná cesta. Vy Helppesáci jdete správným směrem. A za to vám veliký dík! A dík, že jste mě pozvali a že jsem tady dnes u toho mohl být. Protože: MUSÍME SI POMÁHAT! Váš Ivan Trojan Je pro mne velkou radostí a ctí se zúčastnit tak smysluplné akce, jako je předávání asistenčních pejsků potřebným dětem.Věřím, že radost a hvězdičky štěstí, které jsem viděl v dětských očích mluví za vše a prozáří jejich další život. Že přinesou lásku, důvěru a radost. S díky Jan Potměšil ... a pohled jednoho z návštěvníků letošního Super dne Stejně jako loni, také letos jsem se účastnil Super dne v Helppesu. Nejzajímavější na této akci bylo, že byl promítán film, který se jmenoval Český film psího pomocníka, ve kterém bylo ukázáno, jak to vypadá od doby, kdy se pejsek zakoupí, až do doby, kdy je předán novému majiteli. Ano, je těžké takového pejska vycvičit, ale naštěstí tu jsou lidé, kteří tuto práci dělají a dělají ji z lásky a těm je třeba poděkovat, neboť nebýt jich, tak by takovýto pejsci nebyli vycvičeni a nemohli by proto projít psí promocí, jako každým rokem procházejí právě vycvičení psi. A jaká byla atmosféra? Fantastická, taková rodinná, protože se konala na místě, které samo o sobě je rodinné a vede ho psí mamka a kolem sebe má super lidi, kteří každý den pracují s takovými to pejsky, aby je mohli předat těm, kteří to nejvíce potřebují, tedy postiženým lidem, kterým potom pejsci usnadňují život. Jsou jim velkým pomocníkem při cestě životem a hlavně se lidé díky těmto pejskům stávají samostatnými, a to si myslím, že je to nejlepší. Věřím, že je těžké předávat pejsky klientům, a to hlavně ze srdečního pohledu, ale zase si myslím, že si pak cvičitelé řeknou: vždyť oni pomohou lidem, kteří by byli jinak odkázaní na jiné lidi, díky těmto pejskům se (jak jsem již psal) stávají samostatnými. Příští rok na viděnou při Super dni 2010. Radek Primák, zrakově postižený majitel vodicího psa Endyho Integračně rekondiční pobyt – léto 2009 Měly jsme s maminkou strach, že se nám nebude v novém prostředí v bungalovech Pařez v Chlumu u Třeboně líbit, protože nám hodně přirostl k srdci Poslův Mlýn už, ale nakonec jsme poznali, že i v Lesáku je fajn. Zjistily jsme, že nezáleží kam pojedeme, ale s jakými lidmi tam budeme. Letos se sešla opravdu skvělá parta klientů. Hlavně se nám s mamkou moc líbilo, že jsme byli všichni klienti pohromadě v jedné budově. Krásné bylo bouřlivé přivítání – akorát mi tam chyběla Evička Svěráková, která letos bohužel nemohla přijet. Úžasných šest disciplín Kromě přednášek pro nás vždy tým Helppesu připraví bohatý program plný zábavy a soutěží. Letos to byl Psí boj o Chlum, který se skládal ze šesti disciplín pro pejsky a jejich páníčky. První disciplínou byl Aport buřta, při kterém jsem nedoufala, že to nějaký pejsek zvládne. Ale jaké bylo moje překvapení, když to více než polovina pejsků zvládla na jedničku. Druhá disciplína se nazvala Pamlsek, kdy byly pejsci odloženi a před ně se položil piškot a psi se nesměli zvednout ani piškot sežrat. Také  tuto disciplínu zvládlo spousta pejsků na výbornou. Třetí disciplína se jmenovala Košíková, při které se opravdu ukázala souhra klienta se svým psem. Páníček se měl balonkem strefit do koše a pes měl balonek přinést a podat svému páníčkovi. Čtvrtou disciplínou byla Prostěradla, kde se páníček a někdo z Helppesu schovali pod prostěradla, pes byl odveden, aby na páníčka neviděl a na přivolávací povel měl pes páníčka najít. Tady se ukázalo, jak pejsci své páníčky milují. Další disciplínou byl Aport kachny z lavoru plného vody. Jaké bylo zklamání pejsků, když se těšili, že přinesou páníčkovi živou kachnu. Když se celí žhaví přiblížili k lavoru, tak zjistili, že v lavoru místo živé kachny leží něco moc smradlavého, gumového. V tu chvíli bylo po elánu a žádnému pejskovi se nechtělo tu hnusnou věc lovit a přinést páníčkovi. Poslední disciplínou byla Bufetová ulička, kde byli na pejsky nastražené různé lahůdky. A pes měl na povel páníčka proběhnout uličkou, aniž by něco sežral. Moc zajímavá byla ukázka poslušnosti psa s psovodem a obrany psa a figuranta. V pátek jsme vyrazili na pouť. Bylo super pozorovat, jak si to Helppesáci i klienti na atrakcích užívají, dokonce jsme měli jízdu na autodromu zdarma. Odpoledne se konal karneval, na kterém měli pejsci a jejich páníčkové nádherné masky a po večeři byl táborák na rozloučenou. Polámané kolečko Bohužel se mi letos stala i jedna nepříjemná věc. Zlomil se mi střed předního kolečka u vozíku a hrozilo, že budu muset zbytek pobytu strávit na posteli. I v tomto případě se ukázalo, jak je tým helppesáků skvělý. Společně s panem Langrem vyměnili kolečko z vozíku, který měli půjčený na výcvik na rekondičce, abych mohla dále jezdit na vozíku do té doby, než mi přijeli ze servisu vozík opravit. Touto cestou moc děkuji panu Langrovi i týmu Helppesu. S mamkou doufáme, že rok uteče jako voda, že se nám nic špatného nestane a my se zase šťastně všichni sejdeme. Věrka Janoštíková, klientka Helppesu & mamka & Brenda Rekondiční pobyt, který se tentokrát konal v Chlumu u Třeboně se jako vždy super týmu Helppes vydařil. Připravili si pro nás nádherné aktivity na celý týden. O zábavu bylo opravdu postaráno. Každý den nebylo zapomenuto na naše psí miláčky, se kterými se trénovala poslušnost a běžné úkony, které pravidelně vykonávají a tím pomáhají usnadnit život svému páníčkovi. Zajímavá byla přednáška od Adama, který nás seznámil s prací záchranářských psů a přednáška Ivana, který povídal o principu korekčního obojku. Nemohu se nezmínit ani o návštěvě pouti, kterou jsem si užila stejně jako závěrečný den, jenž vyvrcholil karnevalem. Ještě dnes mám nezapomenutelný pocit, který mě bude provázet dalšími dny. Pocit přátelství a splynutí dušiček nás klientů s naším super týmem a všemi jeho členy. Děkuji všem za jejich práci a čas, který nám věnovali. Na oplátku jsem si odvezla krásné zážitky, na které budu vzpomínat až do příštího rekondičního pobytu. Monika Růžičková, zrakově postižená majitelka vodicí fenky Flory !!! NEPŘEHLÉDNĚTE !!! Víte o tom, že T-Mobil poskytuje pro zdravotně postižené příspěvek na služby? Od 2. července 2008 poskytuje společnost T-Mobile pro zdravotně postižené zvýhodnění ve formě 200 volných minut a 200 volných SMS do sítě T-Mobile měsíčně za 0 Kč. Volné minuty a SMS mohou být čerpány po provolání tarifních jednotek. Osobou oprávněnou k čerpání zvýhodnění je: – držitel průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty – držitel průkazu ZTP/P – osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II. (středně těžká závislost), stupni III. (těžká závislost) nebo stupni IV. (úplná závislost) nebo, jde-li o nezletilou osobu, účastník, který o ni osobně pečuje – osoba, která vychovává nebo která osobně pečuje o nezletilou osobu, která mu byla svěřena do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu a která je držitelem průkazu podle písmene a) nebo b) – osoba závislá na pomoci jiné osoby, a to také v I.? stupni závislosti (nebo, jde-li o nezletilou osobu, ten, který o ni osobně pečuje), jestliže u T-Mobile čerpala původní státní příspěvek do 1. července 2008 včetně. ___________________________________________________________________________ Vodafone vyhlásil soutěž pro bezplatné poskytnutí reklamního prostoru pro DMS projekty, a to na lícové straně dobíjecích kupónů. Vodafone vybral z mnoha projektů dva vítězné. Měli jsme ohromnou radost, když jsme se dozvěděli, že jsme, spolu s projektem „Zvíře v nouzi“, vítězi. ________________________________________________________________________________ Pan ing. Hrabě by měl určitě velkou radost... Dobrý den paní Zuzano, tak jsem právě zalapala po dechu, jak pestře a bohatě Vám můj muž popsal náš život s Bárou... to snad není možné, ještě, že ho znáte osobně. (Tak začíná dopis paní Evy Ježkové, která se se svým manželem ujala asistenční fenky Báry, jež po smrti svého páníčka – pana inženýra Zdeňka Hraběho – hledala nový domov. A dlužno poznamenat, že našla smečku mimořádně milující. Posuďte sami...) Bára je neuvěřitelná psí dáma, která nám notně zacvičila naším životem. Zásadní změna: naučili jsme se pečlivě zamykat dveře. Naivně jsem si myslela, že pokud není na klice provaz, nemůže se nic stát. Omyl. Bára si dveře přesto otevře. Naši jezevci zjistili, že je príma, že jim někdo otevírá, a tak chodí jako delegace pěkně spolu. Jenže v domě máme zabezpečovačku a pet-čidla jen v některých prostorách, takže jsme si zaplatili několik planých poplachů, než jsme doplnili klíče a naučili se zamykat. Ten provaz jsme jí na dveře nakonec stejně dali, aby nevyšla ze zvyku. Bára sledovala, co dělám s takovým tím pohledem, jakoby říkala: no to to trvalo... Jakmile jsem provaz uvázala, šla a okamžitě předvedla, jak to má vypadat. Naši psi si na ni bez problémů zvykli. Staroch Adam udržuje zdvořilý odstup, mladý Dolfi ji zbožňuje, hrajou si spolu, lítají po zahradě a dokonce jí smí ožužlávat, tedy pokud si Bára lehne – jinak má smůlu. Oba naši psi používají její obří pelech, který jim Bára ochotně přenechala. Jsme hýčkáni nošením pantoflí a bot, a to trvale a opakovaně. Dokonce to došlo tak daleko, že pokud Bára potřebuje odměnit, zkrátka nám přinese botky a nám nezbývá, než odměnu předat. Ráno jsem buzena tím, že mi Bára dodá doslova pod nos pantofle a jde se ven. K našemu údivu Bára i nám podává bez povelu všechno, co upadne na zem. Přiznám se, že nám věci padají schválně, protože je úžasné sledovat, jak se řítí „posloužit“, no a taky následuje odměna. Na procházkách Bára chodí u nohy, poslouchá, nevšímá si lidí ani psů. No úžasné! To od neurotických jezevců opravdu neznáme. Barča se nechá koupat, fénovat, česat, vše bez problémů. Zvládli jsme i návštěvu psího salónu a chvíli pak vypadala jako opravdová dáma. Ježky opravdu nosí – už je ani nepočítáme, ale probíhá to v pohodě. Bára ježka přinese – já ho převezmu – Bára dostane odměnu a já jdu ježka vrátit. Nosí je velmi opatrně a nikdy žádný neutrpěl úraz – to spíš Bařka má popíchanou tlamu. A co jsme pokazili? Asi prvních 14 dní Bára nechápavě koukala na naše psy, jak honí kočky přes zahradu. Pak pochopila, jaká je to zábava – a honí je taky. Sousedka má sedm koček, takže je o zábavu postaráno. Kočky i psi jsou v kondici. Psi je pochopitelně nechytí a kočky se jim z plotu posmívají. Bára je neuvěřitelně hodná, poslušná – je to moje holčička. Škoda, že si ji pan Hrabě už nemůže užívat. Důchod jsme jí snad zajistili důstojný. Ale jako důchodkyně tedy určitě nevypadá... Tak se zatím mějte. Musela jsem se zkrátka pochlubit „naším“ skvělým psem. Eva Ježková Kalendář akcí, aneb co jsme letos už stihli Každoročně se účastníme mnoha veřejných akcí s našimi prezentacemi, besedami a přednáškami o lidech se zdravotním postižením a ukázkami dovedností psích pomocníků. Všechny tyto akce mají jasný cíl – seznamování veřejnosti s přínosem asistenčních a vodicích psů a osvětovou činnost na téma, jak se chovat a přistupovat k lidem s handicapem a jejich psím pomocníkům a přispívat tak k integraci osob se zdravotním postižením do majoritní společnosti zdravých lidí. Proto nás velmi těší, že je o naše prezentace stále vzrůstající zájem a že také spolupráce s médii je stále na lepší a vyšší úrovni. 4. 7. – DDM Ulita 8. – 15. 8. Rekondičně integrační pobyt pro majitele psích pomocníků 2009 12. 9. – Sen zvířat – Krásná akce, na kterou jsme byli pozváni pořadateli – Planetou zvířat. Rozhodně se letošní ročník stal nejúspěšnějším a nad očekávání splnil své poslání. Ze 71 pejsků z útulků tu našlo novou rodinu 59 psů a také 68 kočiček ze 107 „útulaček“ se už hřeje v novém domově. Organizátorům patří velké poděkování a gratulace. Návštěvníci si mohli vybrat nejen z velikého množství krásných psů a koček, ale mohli vidět také mnoho ze psích dovedností: tanec se psem, flyball, ale i naše psí pomocníky. Protože přišlo také mnoho dětí, tak jsme pro ně připravili ukázku asistenčních psů v podobě pohádky Sněhurka a sedm trpasliků. Hlavní roli však neměli ani tak naši psi, ale hlavně sedm trpaslíků – pejsků z útulků z celé republiky. Pevně věříme, že také představení těchto pejsků v rolích trpaslíčků, přineslo štěstí nejednomu z nich v podobě setkání s novou rodinou. 14. 9. – „11 dní Prahy 11“ 18. 9. – Helppes ve vysílání ČRo Regina 19. 9. – SUPER DEN 2009 23. 9. – 7. 10. Výstava sociálních služeb Prahy 13 26. 9. – Jihlava – Tyflosam 2009 – soutěž v prostorové orientaci a samostatném pohybu 30. 9. – Den otevřených dveří Střediska rané péče SPRP Praha 5. 10. – Pohovory se žadateli o psí pomocníky 7. 10. – Den zvířat: Jesle a MŠ Praha 6 12. 10. – MČ Praha 5: Týden pro neziskový sektor 13. 10. – Festival EuroArt Praha – Mnohokrát děkujeme za pozvání hudební agentuře EuroArt Music Agency a možnost prezentace naší organizace na festivalu EuroArt Praha. Děkujeme také fotografce, paní Haně Sládkové (www.hanas.cz) za překrásné fotografie (co říkáte, že jsou ti retrívři krásní...). 17. – 18. 10. Mezinárodní mistrovství ČR v para- drezuře – Moc gratulujeme našemu malému klientovi Lukáškovi Šafrovi, který se zúčastnil své první soutěže v paradrezuře koní. Svůj debut si odbyl rovnou na Mezinárodním mistrovství ČR. Soutěžil na impozantním koni Robertovi a díky tomu, že se umístil na celkovém krásném třetím místě, získal rovněž licenci pro další soutěže. 20. – 23. 10 – Rehaprotex: Medical Fair 2009 Brno Letošní prezentace naší organizace v Brně byla opět velkým setkáním mnoha našich klientů. Pět z nich (v tomto velmi rušném prostředí) složilo „Test chování psa na veřejnosti“ – děkujeme panu rozhodčímu Milanovi Doktorovi a všem zúčastněným gratulujeme. 24. 10. – Česká výstava drobného zvířectva Litoměřice 27. 10. – Workshop: Vývojové trendy v neziskovém sektoru 30. 10. – Bowling: 6. setkání s klienty – vítězem tohoto turnaje se stal Radek Primák a odměna pro vítěze byla opravdu chutná – večeře podle vlastního výběru. Děkujeme firmě Optys za podporu a uveřejnění informací o naší organizaci a projektech v materiálech firmy Optys. Podrobné informace o těchto akcích, včetně fotografií a videozáznamů naleznete na našem webu www.helppes.cz v sekci „Kalendář akcí“ – rok 2009. Zde se také dozvíte, kde nás ještě letos můžete vidět a setkat se s námi. Velmi moudré poučení... Jednoho dne jistý nevidomý muž seděl na schodech před domem, kalíšek v ruce a na tabulce měl nápsáno: „Jsem slepý. Prosím, pomozte mi.“ Šel kolem moudrý člověk a viděl, že slepec má v kalíšku jenom pár drobných. Sehnul se, přihodil pár mincí, a potom – aniž by se zeptal – vzal tabulku a na druhou stranu napsal jinou větu… Odpoledne se moudrý muž vracel stejnou cestou a viděl, že slepcův kalíšek je plný mincí i bankovek. Slepec poznal mužův krok a zeptal se, zda to byl on, kdo mu přepsal tabulku a co tam napsal? Slepý muž se však nikdy nedozvěděl, že na tabulce stálo: „Je podzim, ale já ho nemohu vidět.“ Změňte svou strategii, když se věci nedaří a uvidíte, že se brzy vše obrátí k lepšímu… Na závěr velká prosba! Prosíme všechny naše klienty nejen o zasílání povinných každoročních zpráv o práci a zdravotním stavu svých psích pomocníků, ale také o zasílání příběhů ze života. Právě tyto příběhy nejvíce zajímají čtenáře Helppsíků, a to jak z řad majitelů psích pomocníků, tak i z řad příznivců Helppes a veřejnosti. V každém čísle bychom rádi uveřejnili příběhy ze života vás – našich klientů a našich bývalých psích svěřenců. Posílejte nám příběhy pro pobavení, ale i pro poučení a zamyšlení ostatních majitelů pomoci, která má podobu čtyř chlupatých nohou na adresu helppsik@helppes.cz. Děkujeme.